Karlštejn
Hrad, jehož postavení mezi českými hrady je výjimečné, a to nejen historickým významem, ale i jeho mohutností a architekturou. Založil jej roku 1348 český král Karel IV. (v roce 1355 korunován na římského císaře). Hradu připadla úloha dobře zabezpečené schránky korunovačních insignií a nejcennějších relikvií římské říše. Hrubá stavba Karlštejna trvala přes deset let, vnitřní úpravy kaple svatého Kříže se protáhly až do roku 1365. Hradní opevnění mělo ve své době odolat jakýmkoli útokům a to se skutečně potvrdilo v roce 1422, kdy Karlštejn marně obléhali Pražané. Na konci 16. století ještě byly z příkazu císaře Rudolfa II. opraveny poškozené hradní budovy, ale přesto v té době již počínal postupný úpadek Karlštejna. Roku 1619 byly odvezeny korunovační klenoty i s archivem do Prahy, v roce 1620 posádka vydala hrad vojsku Ferdinanda II. bez boje a roku 1648 dobyli hrad Švédové. Třebaže chátrání hradu pokračovalo, uvědomovali si nejen čeští vlastenci, ale i majitelé hradu - habsburští panovníci - historický význam Karlštejna. Císař František II. i jeho syn Ferdinand proto nechali nejvíce postižené části opravit. Po roce 1853 dozor nad těmito pracemi převzala nově založená Centrální komise na ochranu památek se sídlem ve Vídni. Dnešní podobu získal Karlštejn při puristické úpravě v letech 1887-1899. Základní stavební plány navrhl profesor Friedrich Schmidt, s přihlédnutím ke stanoviskům dalších odborníků však byly pozměněny Josefem Mockerem, který současně vykonával vrchní dohled nad probíhajícími pracemi.
Jednotlivé části hradu jsou umístěny do různých výškových úrovní, které vyjadřují jejich význam. Hradu dominuje masivní hranolová věž zvaná Velká, jejíž půdorys má strany 25 a 17 metrů. Průměrná síla zdiva je 4 metry, na severní straně dokonce přes 6 metrů. Hlavním prostorem této věže a celého hradu je kaple sv. Kříže. Její stěny obíhá ve spodní části pás s broušenými polodrahokamy, vsazenými do pozlaceného štuku. Čela kleneb vyplňují deskové obrazy, převážně od Mistra Theodorika, které jsou gotickými malbami světového významu. Unikátní soubor 129 maleb, představuje "veškeré vojsko nebeské", ideální nebo přibližné podobizny světců, svatých papežů a biskupů, rytířů thébské legie, svatých vládců a církevních učitelů. Tyto díla navrhnul a většinu z nich namaloval Mistr Theodorik, "dvorní malíř" Karla IV. Výzdobu kaple doplňují nástěnné malby. Klenba je celá pozlacena a pokryta čočkami z benátského skla.
Prohlídková trasa číslo 1: Zpřístupněné interiéry Císařského paláce (Dvořenínská a Rytířská síň s kaplí sv. Mikuláše, Ložnice, Audienční a Hodovní síň, Sál předků s největší obrazovou galerií českých panovníků v ČR), přibližují dnes soukromé i reprezentační sály s částečně dochovaným zařízením ze 14.-19. století. Mariánská věž představuje v Pokladnici a Klenotnici nejcennější předměty z karlštejnských sbírek, včetně repliky Svatováclavské koruny českých králů. Součástí prohlídky je i Studniční věž a bývalé hradní vězení zv. Červenka.
Prohlídková trasa číslo 2: Zahrnuje Mariánskou a Velkou věž s nejhodnotnějšími interiéry hradu. Součástí této trasy je kaple Panny Marie a kaple sv. Kateřiny s unikátními nástěnnými malbami ze 14. století, dále pak Sakristie, visutý věžní most, Lapidárium, Hradní obrazárna a Knihovna s expozicí Mockerovy přestavby hradu a kaple sv. Kříže, jejíž interiéry s vynikajícími malbami Mistra Theodorika jsme již zmínili.
Hrad Karlštejn je zpřístupněn denně kromě pondělí od 1. března do 25. listopadu a ve dnech 25. až 31. prosince. Hromadné návštěvy hradu a dále pak všechny, tj. i jednotlivé návštěvy trasy č 2 (s kaplí sv. Kříže) je nutno objednat na tel. 274 008 154 až 274 008 156.
Výsledný dojem z návštěv hradu: velmi dobrý.
Impozantní hrad prakticky ve všech kategoriích. Bohužel, každý návštěvník Karlštejna se musí smířit s faktem, že se jedná o nejnavštěvovanější hrad České republiky a soukromí si zde rozhodně nevychutnáte. Při cestě od parkoviště k hradu je nutno ignorovat velké množství stánků a obchodů se snaživými prodavači. Organizaci prohlídek na Karlštejně zvládají - i při tom náporu - velmi dobře, čeká se sice vždy, ale jen přiměřenou dobu.
Miroslav Trčka.
